Chemie v jídle. Téma, které u většiny lidí vzbuzuje nepříjemné pocity. A právem. Zbytky pesticidů v ovoci a zelenině, které jíme každý den, mohou mít vliv na naše zdraví – od potíží s trávením až po poruchy hormonální rovnováhy. Ale jak se v tom všem vyznat? Máme pro vás srozumitelný přehled: Špinavá dvanáctka a čistá patnáctka podle EWG pro rok 2025. Navíc vám ukážeme, jak tyto informace použít v evropském prostředí, a dáme praktické tipy, jak jíst zdravěji bez zbytečné chemie.
Co je to „Dirty Dozen“ a proč by nás to mělo zajímat?
Možná vás napadne: „Ovoce a zelenina přece patří k nejzdravějším potravinám, ne?“ A máte pravdu – pokud nejsou zároveň zdrojem zbytečné chemické zátěže. Právě proto vznikl mezinárodně známý žebříček „Dirty Dozen“ neboli Špinavá dvanáctka. Tento seznam každoročně sestavuje nezávislá americká organizace EWG (Environmental Working Group). Upozorňuje na druhy ovoce a zeleniny, které obsahují nejvyšší množství reziduí pesticidů, a to i po důkladném omytí nebo oloupání. Jinými slovy – jde o plodiny, které mohou představovat každodenní skrytou zátěž pro naše tělo.
Často se jedná o potraviny, které běžně a pravidelně jíme – a často je dáváme i dětem. Například jablka jako svačinu do školy, špenát do smoothie, borůvky do kaše nebo hroznové víno jen tak na chuť. Pokud víte, které z těchto plodin patří mezi nejzatíženější, můžete se lépe rozhodovat – bez strachu, ale s větší jistotou.
Jak EWG testuje potraviny?
Organizace EWG (Environmental Working Group) si svá data nevymýšlí – vychází z oficiálních analýz amerického Ministerstva zemědělství (USDA), které každoročně testuje tisíce vzorků čerstvého ovoce a zeleniny. Vzorky pocházejí z běžného maloobchodního prodeje, tedy z míst, odkud nakupují i běžní spotřebitelé – žádné laboratorní extrémy, ale reálné potraviny z každodenního života.
Co dělá žebříček EWG obzvlášť cenným?
Nejde jen o množství pesticidů, ale i o jejich toxicitu – tedy míru potenciálního dopadu na zdraví. V roce 2025 navíc EWG poprvé zohlednila i tzv. koktejlový efekt – tedy kombinované působení více pesticidů najednou. I když je každý z nich jednotlivě pod limitem, jejich synergické působení může být rizikové, zejména u dětí, těhotných žen nebo při dlouhodobé konzumaci. Jinými slovy: jeden pesticid možná nic neudělá, ale deset různých v jedné porci? To už je důvod k zamyšlení. A právě proto má smysl se tímto žebříčkem alespoň orientačně řídit.
Proč pesticidy vůbec řešit?
Často si myslíme, že ovoce a zeleninu stačí pouze důkladně omýt. Bohužel, u většiny pesticidů to neplatí. Jsou totiž systémové a pronikají do dužiny plodu, nebo se mohou navázat na voskový povrch slupky, kdy běžné opláchnutí nebo omytí vodou nestačí. Navíc se mnohé plodiny ošetřují chemikáliemi i po sklizni, aby déle vydržely v regálech obchodů. Mnoho těchto látek je perzistentních, naše těla je neumí snadno odbourat. Postupně se ukládají v tukových tkáních, zatěžují játra, ledviny, nervový i hormonální systém. Dlouhodobá expozice může přispívat ke vzniku následujících potíží:
- Hormonálních poruch (např. problémů se štítnou žlázou, menstruačním cyklem, plodností)
- Zánětů, alergií a autoimunitních onemocnění
- Rakovinotvorných procesů (některé pesticidy jsou klasifikované jako pravděpodobné karcinogeny)
- Neurologických problémů – od únavy až po poruchy koncentrace
A pokud jde o děti? U nich je problém ještě závažnější. Dětský organismus je menší, vyvíjí se, a proto je na toxiny mnohem citlivější. To, co dospělý organismus zvládne „odfiltrovat“, může u dítěte způsobit poměrně silnou reakci. Výzkumy opakovaně ukazují souvislosti mezi expozicí pesticidům v raném věku a vznikem poruch učení, chování či oslabené imunity.
Aktuální seznam "Špinavé dvanáctky" pro rok 2025
Které plodiny jsou letos nejvíce zatížené pesticidy? Které překvapí? A které se na seznam vracejí jako nechtění „stálí hosté“? Seznam pro rok 2025 přináší pár zásadních varování. Tyto potraviny sice často vypadají nevinně – barevné, lákavé, čerstvé – ale ve skutečnosti mohou skrývat toxický koktejl chemikálií, které se s každým soustem ukládají do našich těl.
Nejproblematičtější druhy ovoce a zeleniny (Dirty Dozen 2025):
- Špenát
- Jahody
- Kadeřávek a další listová kapusta
- Hrozny
- Broskve
- Třešně
- Nektarinky
- Hrušky
- Jablka
- Ostružiny
- Borůvky
- Brambory
Kompletní seznam potravin naleznete ZDE
Nováčci v žebříčku pro rok 2025
U některých vzorků bylo nalezeno i více než 10 různých pesticidů, přičemž někteří výrobci používají kombinaci chemických postřiků používaných po sklizni, aby prodloužili životnost plodin.
Zatímco někteří „hříšníci“ v žebříčku už nepřekvapí – jahody a špenát si například udržují přední příčky už několik let – letošní nováčci jsou důvodem k pozornosti. A možná i k menšímu zamyšlení nad tím, co si dáváme na naše talíře.
Brambory – národní klasika s nevítanými hosty
Brambory patří k základům české kuchyně. Smažené, pečené, vařené, jako příloha nebo jako hlavní jídlo. A právě proto je jejich zařazení na tento seznam poněkud znepokojivé. Podle EWG se v roce 2025 v testovaných vzorcích objevily zbytky pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázané – mimo jiné kvůli podezření na karcinogenitu a narušení hormonální rovnováhy.
Brambory jsou navíc plodina, kterou často neloupeme a konzumujeme je i se slupkou. A i když je vaření částečně zbaví povrchových zbytků, systémové pesticidy pronikají i do dužiny. Z tohoto důvodu se stále více odborníků přiklání k doporučení kupovat brambory v BIO kvalitě nebo alespoň od ověřených lokálních pěstitelů.
Ostružiny – letní pokušení s toxickým nádechem
Druhou letošní novinkou jsou ostružiny – drobné bobulovité ovoce, které mnozí milují pro jejich intenzivní chuť a vysoký obsah antioxidantů. Bohužel se v roce 2025 ostružiny dostaly na seznam „Dirty Dozen“ kvůli vysokému výskytu pesticidů s možnými karcinogenními účinky.
Jeden z pesticidů detekovaných v ostružinách (captan) se podle dostupných dat řadí mezi endokrinní disruptory – tedy látky, které mohou narušovat hormonální rovnováhu, ovlivňovat plodnost nebo vývoj dítěte u těhotných žen. Přestože je tento konkrétní pesticid v některých zemích EU zakázán, v jiných je stále povolený – a na trzích se tak může snadno objevit kontaminované zboží dovážené z jiných regionů.
Co znamená „Clean Fifteen“ a proč je pro nás důležitá?
Zatímco „špinavá dvanáctka“ vám napoví, kterým druhům ovoce a zeleniny se v "neBIO" kvalitě raději vyhnout, „Clean Fifteen“ – tedy Čistá patnáctka – je taková malá úleva pro každého, kdo nechce nebo nemůže nakupovat jen biopotraviny.
Tento seznam zahrnuje 15 druhů plodin, které podle rozsáhlých testování obsahují minimální nebo žádné zbytky pesticidů – i když jsou konvenčně pěstované. V překladu? Tyhle potraviny si většinou můžete bez výčitek koupit i v běžné kvalitě, aniž byste příliš zatěžovali své tělo zbytečnou chemií.
Seznam Čisté patnáctky 2025:
- Ananas
- Sladká kukuřice
- Avokádo
- Papája
- Cibule
- Mražený hrášek
- Chřest
- Zelí
- Vodní meloun
- Květák
- Banány
- Mango
- Mrkev
- Houby
- Kiwi
U více než 60 % testovaných vzorků z této skupiny nebyl detekován žádný pesticid.
Kompletní seznam potravin naleznete ZDE
Proč tyto plodiny obsahují méně pesticidů?
Odpověď není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Většina plodin z „čisté patnáctky“ má přirozené výhody – a díky nim nepotřebují tolik chemické ochrany při pěstování!
- Plodiny s pevnou slupkou či silnou kůrou, jako je avokádo, ananas nebo vodní meloun, poskytují přirozenou bariéru proti vnějším chemikáliím. Většinu z nich stejně před konzumací loupeme, takže zbytky pesticidů se většinou odstraní se slupkou.
- Některé druhy zeleniny (např. cibule, česnek nebo chřest) mají přirozené obranné látky nebo aroma, které nejsou pro škůdce tak přitažlivé – a tím pádem není nutné je tolik chemicky chránit.
- Kukuřice bývá také na seznamu „Clean Fifteen“, ale s důležitým upozorněním: většina americké kukuřice je geneticky modifikovaná, takže obsahuje vestavěnou ochranu proti škůdcům (např. Bt-toxin). Pokud se tomu chcete vyhnout, hledejte non-GMO nebo BIO verze. V Evropě je GMO kukuřice regulována, takže riziko je nižší.
- Dále platí, že některé plodiny jsou přirozeně méně náchylné k napadení plísněmi, houbami nebo hmyzem, a proto se obejdou bez častých postřiků.
Dobrá zpráva pro vás!
Nemusíte být ani milionář, ani BIO purista, abyste jedli rozumně a s ohledem na své zdraví. Seznam Clean Fifteen vám dává prostor dýchat – ukazuje, u kterých druhů ovoce a zeleniny si klidně můžete dovolit běžnou kvalitu bez výčitek nebo obav z chemie. To přijde vhod každému, kdo:
- váhá, které potraviny se vyplatí kupovat v BIO kvalitě,
- při nákupech zohledňuje i cenu,
- chce omezit pesticidy, ale zároveň si dopřát dostatek čerstvého ovoce a zeleniny.
Je to chytrý a praktický kompromis. Pokud zrovna nemáte možnost nakoupit vše v bio kvalitě, držte se „Čisté patnáctky“ – je to taková bezpečná zóna na vašem nákupním seznamu.
A ještě bonus: většina těchto plodin bývá celoročně dostupná, takže se na ně můžete spolehnout i mimo sezónu – a stále vědět, že pro své tělo děláte něco dobrého.
Jak EWG hodnotí ovoce a zeleninu
1. Sběr dat
Americké ministerstvo zemědělství (USDA) každý rok testuje desítky tisíc vzorků různých plodin na přítomnost stovek pesticidů. Nezkoumají ale všechny druhy každý rok – testování se střídá. Například v roce 2023 se analyzovala jablka, avokádo, ostružiny, houby, cibule, rajčata a několik dalších plodin. Data použitá v průvodci EWG pro rok 2025 tak ve skutečnosti vycházejí ze vzorků odebraných o dva roky dříve.
2. Příprava vzorků
Před samotným testem se všechny produkty připraví podobně, jako byste jste je upravovali v domácím prostředí: Jablka se oplachují pod tekoucí studenou vodou 15–20 sekund, banány se oloupou, nepoživatelné konce se odstraní. Poté se několik kilogramů stejného druhu plodiny promíchá a teprve tento směsný vzorek se testuje. Výsledky pak lépe odrážejí reálnou expozici – nejen to, co ulpí na slupce, ale i to, co se reálně dostává do našich těl.
3. Hodnoticí kritéria EWG
Jakmile má EWG k dispozici nezpracovaná data, posuzuje každou plodinu podle čtyř faktorů:
- Podíl vzorků s alespoň jedním detekovaným pesticidem
- Průměrný počet různých pesticidů ve vzorku
- Průměrná koncentrace pesticidů ve vzorku
- Celková toxicita použitých pesticidů
4. Přepočet na jednotné měřítko
Aby bylo možné hodnoty mezi sebou porovnávat, převede je EWG na škálu 1–100. Nejvyšší zjištěná hodnota v dané kategorii dostane hodnotu „100“. Poté se pro každou plodinu sečtou body ze všech čtyř kategorií, takže maximální možné skóre je 400. Čím vyšší číslo, tím větší riziko kontaminace.
5. Jak se měří toxicita
Pro hodnocení toxicity EWG používá poměr pesticid : toxicita. Nejprve se sečte celková koncentrace každého pesticidu a jeho rozkladných produktů (metabolitů) ve všech testovaných vzorcích dané plodiny. Hodnota se udává v mg pesticidu na kg potraviny. Tento součet se poté vydělí hodnotou NOAEL – nejvyšší dávkou, která ve studiích na zvířatech neprokázala žádné škodlivé účinky.
Čím je NOAEL nižší, tím je látka nebezpečnější. Pokud se zjištěná koncentrace potraviny tomuto číslu výrazně přibližuje, riziko je považováno za reálné.
Jak přizpůsobit tyto žebříčky evropskému trhu?
Evropská unie má ve srovnání s USA přísnější pravidla pro používání pesticidů – mnoho látek povolených za oceánem je v EU zakázáno. To však neznamená, že jsme zcela mimo dosah chemické zátěže. Dovážené ovoce a zelenina ze zemí mimo EU (např. Maroko, Turecko, Egypt) se na evropský trh často dostávají skrze výjimky nebo přes zprostředkovatele, a mohou obsahovat vyšší množství reziduí pesticidů, než bychom očekávali.
Kdy se v Česku vyplatí investovat do BIO?
- U jahod, listové zeleniny, paprik a jablek mimo sezónu – tyto plodiny patří mezi nejčastěji chemicky ošetřované.
- U brambor, pokud nejsou z ověřeného lokálního zdroje – vzhledem k jejich časté konzumaci se vyplatí mít jistotu.
- U malých dětí, při chronických potížích nebo v období péče o hormonální rovnováhu – v těchto případech má kvalita potravin ještě větší dopad.
BIO nemusí být vždy nutností, ale u citlivých skupin a zranitelných plodin je to rozumná investice.
Sezónní stravování: výživa v rytmu přírody
Upřednostňování sezónních potravin není jen módní trend, ale inteligentní a přirozený způsob, jak podpořit zdraví, snížit chemickou zátěž a zároveň ušetřit náklady na stravování. Plodiny, které dozrávají ve svém přirozeném ročním cyklu, jsou odolnější, méně stresované a obvykle nepotřebují tolik pesticidů, fungicidů ani jiných chemických zásahů během pěstování. Navíc se nemusí sklízet předčasně, dlouhodobě skladovat ani dovážet přes půl planety – to snižuje potřebu konzervace a výrazně zvyšuje jejich výživovou hodnotu.
Sezónní a lokální potraviny navíc poskytují tělu přirozené signály, které jsou v souladu s naším biologickým rytmem. Díky tomu podporují správnou funkci mitochondrií (buněčných „elektráren“), které hrají klíčovou roli v produkci energie, podpoře imunity i zdravém stárnutí. Sezónní potraviny také chutnají lépe, obsahují více živin a stojí méně.
Příroda totiž ví, co dělá – stačí ji následovat a sladit se s jejími rytmy.
Co zvolit: BIO, lokální nebo konvenční?
Praktické tipy pro zdravější a chytřejší nakupování
U tzv. „špinavých“ plodin (např. jahody, jablka, listová zelenina) dávejte přednost BIO kvalitě nebo ověřeným farmářským zdrojům. Nakupujte sezónně – sezónní produkty mají obvykle nižší chemickou zátěž, vyšší nutriční hodnotu a lepší chuť, navíc bývají cenově výhodnější. Sledujte zemi původu – produkty z EU podléhají přísnějším regulacím než ty ze zemí mimo EU. U zboží v supermarketech si všímejte země původu napsané malým písmem – často se skrývá vedle kódu nebo u váhových údajů.
Jak doma snížit množství pesticidů v ovoci a zelenině?
I když si nemůžeme být vždy jistí původem nebo kvalitou plodin, existuje několik jednoduchých kroků, jak doma snížit obsah pesticidů a dalších reziduí na ovoci a zelenině:
1. Oplach ve vodě s jedlou sodou
Běžné opláchnutí pod tekoucí vodou odstraní jen část povrchových nečistot. Pokud chcete být důkladnější, namočte ovoce či zeleninu na 10–15 minut do vody s jedlou sodou (cca 1 lžička na litr vody). Tato metoda je podle studií účinnější než samotná voda nebo komerční čisticí prostředky.
2. Oloupání – jednoduché, ale ne ideální řešení
Slupka často zachytí velkou část chemikálií, a proto může oloupání plodiny pomoci snížit objem nečistot přijímaných v plodinách. Ne všechny plodiny však lze oloupat.
3. Tepelná úprava jako pomocný krok
Vaření, dušení nebo blanšírování může snížit množství některých pesticidů, zejména těch, které jsou rozpustné ve vodě nebo nestabilní při vysokých teplotách. Podobně i odšťavňování nebo sušení může množství reziduí ovlivnit – ale nejde o univerzální řešení. Některé pesticidy jsou totiž vůči teplu odolné a mohou v potravině zůstat i po úpravě.
4. Ocet nebo citron? Pomáhají částečně
Někteří lidé používají na oplach roztok vody s octem nebo citronovou šťávou – i ten může pomoci odstranit část nečistot a některé mikroorganismy, ale není tak účinný na pesticidy jako jedlá soda.
Neexistuje dokonalá domácí metoda, která by odstranila veškeré pesticidy. Nejlepší strategií je kombinace více postupů – důkladné mytí, volba sezónních a lokálních potravin, případně BIO u rizikových plodin. A pamatujte: každý krok směrem ke snížení chemické zátěže se počítá – i ten malý.
Závěrem: Nejde o dokonalost, ale o vědomou volbu
Nemusíte být dokonalí, abyste jedli lépe. Nepotřebujete se úplně vzdát „neBIO“ jablek nebo hroznového vína – stačí vědět, u kterých plodin má smysl být přísnější a kde si můžete dovolit uvolnit otěže. Seznamy The Dirty Dozen a The Clean Fifteen vám poskytují jasný a přehledný nástroj, jak snížit zbytečnou chemickou zátěž bez stresu a extrémů. Upřednostňujte čerstvé, lokální a sezónní potraviny. Sledujte jejich původ a vybírejte BIO kvalitu tam, kde to opravdu stojí za to – zejména u plodin s nejvyšší koncentrací pesticidů. Je dobré vědět, na co se zaměřit a vědomě a bez zbytečného strachu vybírat tu nejlepší možnou variantu v konkrétní dané situaci. Pamatujte, že vědomý výběr je účinnější než dokonalost.
AUTOR
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Infografiky a kreslené obrázky podléhají autorským právům.