Nutraceutika, fascinující oblast na pomezí výživy a farmakologie, se stávají stále populárnějším tématem mezi těmi, kteří hledají efektivní způsoby, jak zlepšit své zdraví a pohodu. Co přesně však nutraceutika jsou a jaké základní pojmy s nimi souvisejí? Tento článek si klade za cíl objasnit klíčové termíny týkající se obsahu aktivních látek v obchodovaných přípravcích – porozumění těmto základním pojmům je totiž nezbytné pro každého, kdo se zajímá o potenciál přírodních látek v podpoře a harmonizaci zdraví.
CO JSOU TO NUTRACEUTIKA?
Nutraceutika jsou produkty, které kombinují vlastnosti výživových doplňků a léčiv. Jsou to látky, které mají prokazatelné zdravotní výhody (poskytují výživové složky, mají biologické účinky na organismus). Mnohé z těchto látek mají protizánětlivé, antioxidační nebo imunostimulační účinky a mohou přispět k prevenci nebo zmírnění nejrůznějších zdravotních potíží.
Nutraceutika mohou zahrnovat bioaktivní formy vitamínů, minerály, aminokyseliny, mastné kyseliny, rostlinné extrakty, bylinné přípravky, funkční potraviny a další látky přírodního původu. Tyto látky se často prodávají jako doplňky stravy ve formě tablet, kapslí, prášků nebo roztoků.
Hlavním cílem nutraceutik je podpořit zdraví a rovnováhu jednotlivce. Mohou například poskytovat výživové látky, které nejsou dostatečně zastoupeny v běžné stravě, nebo působit jako antioxidanty, podporovat imunitní systém, zlepšovat trávení nebo snižovat riziko určitých onemocnění.
Je důležité si uvědomit, že nutraceutika nejsou regulována stejným způsobem jako léčivé přípravky a jejich účinky a bezpečnost užívání mohou být různé. Před použitím nutraceutik je vhodné jejich užívání konzultovat s odborníkem na výživu a prevenci a dodržovat doporučené dávkování.
Používání nutraceutik v doplňcích stravy se řídí určitými pravidly. Aby bylo možné tato pravidla stanovit, bylo třeba definovat určité pojmy. Jelikož existují různé formy účinných látek, je třeba zohlednit jejich vstřebatelnost, a především jejich bezpečnost, k tomu používáme několik základních pojmů:
METABOLICKÁ POTŘEBA
Metabolická potřeba (MP) je takové množství účinné látky, které musí být v průběhu dne dodáno do tělních tekutin a tkání, aby byly zajištěny všechny potřebné metabolické procesy (všechny životní funkce). Pokud hovoříme o potravních doplňcích, metabolická potřeba se týká množství a typu živin, které jsou potřebné k udržení normálních metabolických funkcí v těle.
Získané biochemické a fyziologické poznatky umožnily postupně poměrně přesně určit denní metabolickou potřebu u vitamínů a minerálů, postupně se získávají poznatky i o metabolické potřebě dalších látek (například některých netypických aminokyselin, koenzymu Q10, glukosaminu apod.).
Při výběru potravních doplňků je důležité zohlednit individuální metabolické potřeby. Tyto potřeby se mohou lišit v závislosti na věku, pohlaví, životním stylu, zdravotním stavu a dalších faktorech (emoční zatížení).
Je však důležité si uvědomit, že potravní doplňky by neměly nahrazovat vyváženou stravu. Nejlepším způsobem, jak zajistit potřebné živiny, je konzumovat lokální a sezónní stravu bohatou na bílkoviny, zdravé tuky a další živiny. Potravní doplňky by měly být používány pouze tehdy, pokud je to opravdu nutné a podle doporučení odborníka na výživu a prevenci.
VSTŘEBATELNOST
Aby mohla jakákoliv látka v těle splnit svůj úkol, musí se nejprve dostat z potravy do tělních tekutin a následně na místo určení a působení (do určité tkáně).
Vstřebatelnost je ovlivněna mnoha faktory, zejména složením potravy a stavem střevní stěny. V některých případech (především se to týká minerálních prvků) je také důležitá forma, v jaké je daná látka do těla přivedena. Potrava je směs mnoha látek, které se vzájemně z pohledu vstřebatelnosti ovlivňují. Některé složky potravy vstřebatelnost posuzované účinné látky podporují, jiné ji naopak zhoršují. Bude-li se například posuzovat hořčík, bude současný nadbytek vápníku zhoršovat vstřebatelnost hořčíku a jeho prostup přes střevní stěnu do krve, protože tyto dva prvky spolu soutěží o přestupové místo ve střevní sliznici. Konzumuje-li však člověk současně s touto potravou nápoj obsahující kyselinu fosforečnou (konzumaci těchto nápojů striktně nedoporučujeme), využitelnost hořčíku se zvýší. To z toho důvodu, že přítomná kyselina fosforečná reaguje s vápníkem, vytvoří se nerozpustný komplex fosforečnanu vápenatého, vápník se stane pro tělo špatně vstřebatelným a využitelnost a vstřebatelnost hořčíku se zvýší.
Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím vstřebatelnost je forma, v jaké je například zmíněný hořčík do těla přiveden. Potrava neobsahuje volný hořčík, prvky jsou vždy vázány ve formě nějaké sloučeniny. Může tak být použit oxid hořečnatý, síran hořečnatý, chlorid hořečnatý, citrát hořečnatý, laktát (mléčnan) hořečnatý a celá řada dalších sloučenin. Každá taková sloučenina má jinou vstřebatelnost a tato skutečnost by měla být při aplikaci zohledněna. Organické formy jsou obecně lépe vstřebatelnější (bisglycinát).
DENNÍ POTŘEBA
Denní potřeba je hodnota obsahu účinné látky, která by měla být v denní přijímané potravě obsažena. Vztahuje se k získaným poznatkům o vstřebatelnosti a metabolické potřebě. Vzhledem ke skutečnosti, že vstřebatelnost a využitelnost jednotlivých účinných látek kolísá v závislosti na dalších složkách potravy, byla dlouhodobým sledováním a experimenty odvozena určitá průměrná hodnota. Tato hodnota bývá vyšší, než je skutečná potřeba a obvykle činí 1,5 až dvojnásobek metabolické potřeby.
Například u hořčíku činí metabolická potřeba pro dospělého člověka asi 180 mg na den. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že průměrný denní příjem potravou se pohybuje kolem hodnoty 260 mg, pak při využitelnosti asi 48 % lze získat 125 mg využitelného hořčíku. Zbytek je nutné doplnit ve formě vhodného doplňku stravy. Samozřejmě, zde je nutné zohlednit i použitou formu hořčíku.
DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA (DDD)
Doporučená denní dávka (DDD) je hodnotou, která ve skutečnosti říká, že pokud bude toto množství účinné látky obsaženo v potravě (je jedno, zda jen v potravě nebo v kombinaci potravy a doplňku stravy), budou s určitou rezervou zajištěny všechny související metabolické procesy v potřebném rozsahu. Jedná se o orientační hodnotu a týká se pouze zdravého organismu bez metabolické poruchy. Co je důležité, tyto hodnoty se stále upravují v souladu s novými biochemickými poznatky.
Fyzická aktivita, chronický stres, nezdravý životní styl (kouření, alkohol...) zásadně zvyšují potřeby některých nutrientů nad rámec DDD (zejména u hořčíku, vitaminů C a B).
Hodnoty denních doporučených dávek pro jednotlivé účinné látky jsou uvedeny v zákonných předpisech.
Jak tedy nastavit optimální denní dávku?
Při přesné optimalizaci se nejprve vypočítá obsah posuzované účinné látky v přijímané potravě (záleží na složení diety z hlediska použitých potravin a jejich množství). Z takto vypočítaného množství se výpočtem zjistí hodnota, kterou může tělo při dané využitelnosti získat. Tato hodnota se porovná s denní metabolickou potřebou a případný deficit se vyrovná vhodným doplňkem stravy při zohlednění využitelnosti použité formy.
Pokud jde jen o orientační optimalizaci, stačí porovnat hodnotu obsahu účinné látky v potravě a porovnat ji s hodnotou DDD. Případný deficit pak dorovnat doplňkem stravy při zohlednění využitelnosti použité formy.
AKCEPTOVATELNÝ DENNÍ PŘÍJEM (ADI)
Akceptovatelný denní příjem (ADI) je velice důležitou hodnotou z hlediska bezpečnosti použité účinné látky a je až s podivem, že se tato hodnota v populárně odborné literatuře prakticky neuvádí. Kdyby tomu tak bylo, zmizela by celá řada rádoby odborných článků, které jsou mnohdy jen snůškou odborných nesmyslů. Tato hodnota nám říká, kolik je možné zkonzumovat dané účinné látky za den v přepočtu na 1 kg hmotnosti, aniž by se mohly objevit nějaké zdravotní komplikace. Logicky, čím je tato hodnota vyšší, tím je látka bezpečnější. Hodnota ADI vychází mimo jiné i z toxikologických studií a sledování a než je tato hodnota stanovena, projde daná látka velice podrobným a nezávislým posuzováním, obvykle provedeným současně na několika nezávislých pracovištích. Trend posledních let je takový, aby závěry provedených testů a studií byly potvrzeny i v běžné lékařské praxi na dobrovolnících. Tento přístup je volen právě z důvodu objektivnosti hodnocení získaných výsledků.
NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ V DENNÍ DÁVCE
Aby nemohlo dojít k nekontrolovatelnému přidávání účinných látek ze skupiny vitamínů, minerálních látek a případně extraktů rostlin do potravy, bylo přijato omezení, které udává hodnota nejvyššího přípustného množství v denní dávce. Překročení této dávky je považováno za terapeutické použití a o tomto použití může rozhodnout pouze lékař. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že se jedná o množství posuzované účinné látky obsažené v potravě a všech případných aplikovaných přípravcích dohromady. Hodnoty maximálních přípustných denních dávek pro jednotlivé účinné látky jsou uvedeny v zákonných předpisech.
NEJVYŠŠÍ POVOLENÉ MNOŽSTVÍ V POTRAVINÁCH
Zatímco pojem nejvyšší přípustné množství v denní dávce platí pro vitamíny, minerální látky a různé extrakty rostlin obecně (vztahuje se na všechny potraviny případně doplňky stravy), existuje pro určité přídatné látky (jako jsou barviva, konzervanty, sladidla, kyseliny, zahušťovadla, antioxidanty apod.) ještě pojem nejvyšší povolené množství v potravinách. Tato hodnota je pro různé druhy potravin různá. Například zmíněný aspartam se může do mražených zmrzlin přidávat v množství 800 mg na 1 kg výrobku, zatímco do žvýkaček bez přidaného cukru je povolené množství 5.500 mg na 1 kg výrobku a do cukrovinek na bázi škrobu se sníženým obsahem energie je povolené množství 2.000 mg na 1 kg výrobku. Jak je vidět, nejvyšší povolené množství je pro každou skupinu potravin jiné a tato odlišnost má souvislost s předpokládaným množstvím dané potraviny, které by člověk mohl za den v krajním případě zkonzumovat. Tak zmrzliny by mohl zkonzumovat asi 4 kg, žvýkaček cca 0,58 kg, cukrovinek asi 1,6 kg apod. Opět se jedná o množství jen obtížně konzumovatelná.
ZÁVĚREM
Nutraceutika představují fascinující oblast na pomezí výživy a farmakologie, která nabízí významný potenciál pro podporu zdraví. Jak tento článek podrobně vysvětlil, efektivní a bezpečné využití doplňků stravy vyžaduje znalost klíčových pojmů: Metabolické potřeby (nezbytné pro životní funkce), vstřebatelnosti (kriticky ovlivněné formou látky a složením stravy) a bezpečnostních limitů jako jsou ADI a nejvyšší přípustné množství v denní dávce. Přestože tyto koncepty pomáhají optimalizovat dávkování doplňků stravy, je nutné si uvědomit, že nejlepším a nejpřirozenějším zdrojem všech potřebných živin zůstává vždy vyvážená, lokální a sezónní strava bohatá na bílkoviny, komplexní sacharidy a zdravé tuky. Doplňky stravy by měly sloužit pouze k vyrovnání zjištěného deficitu, nikoli jako náhrada plnohodnotné stravy, přičemž jejich užívání a dávkování nad rámec doporučené denní dávky (DDD) je vhodné konzultovat s odborníkem na výživu a prevenci.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Infografiky a kreslené obrázky podléhají autorským právům.